Xenony, bixenony, xenony h1, xenony h7, xenony h4, skútry, navigace, led světla, autoalarmy - www.xenony-zlin.cz

Námořní bitvy:

Základní manuál na sestavení flotily válečných lodí. Ceny jednotlivých plavidel se oproti minulosti změnily (lodě zlevnily), takže je možné stavět účinné flotily i bez nutnosti zvýšit příjmy zlata nebo omezit těžbu. Níže uvedené počty lodí na bitevním poli jsou maximální počty na největším možném bitevním poli (bez rezerv). Velikost bitevního pole je dána velkostí města, u kterého se bojuje. I menší sestavy lodí na tomto velkém poli mohou bojovat, jenom pole nezaplní a v malých městech je pak bitevní pole o mnoho menší.

Hlavní bitevní linii (první řadu) tvoří celkem 7 polí. Lze do ní postavit plamenomety (max. 12 na jedno pole, celkem tedy 84) nebo beranidla (max. 8 na jedno pole, celkem tedy 56) nebo parní beranidla (max. 5 na jedno pole, celkem tedy 35). Samozřejmě PB jsou nejúčinnější, ale taky nejdražší. První linie bojuje s první linii nepřítele - boj zblízka. Ničení nepřátelských jednotek je v následném pořadí: Hlavní bitevní linie, Střelecká bitevní linie, Poslední linie, Křídlo. I nadále platí, že tato linie je rozhodující pro udržení celého bitevního pole.

Křídla tvoří celkem 6 polí (po třech na každé straně hlavní bitevní linie. Na křídla se staví beranidla (max. 6 do každého pole, celkem tedy 36). Křídla brání vlastní zadní linie a ničí jednotky nepřítele v následném pořadí: Křídlo, Střelecká bitevní linie, Poslední linie, Hlavní bitevní linie . Tedy po prolomení křídel potápí dělové lodě (katapulty nebo balisty) a následně raketové lodě a ponorky

Střelecká linie (druhá řada) je tvořena celkem 7 poli. Do střelecké linie se staví balisty (max. 12 na jedno pole, celkem 84) nebo katapultové lodě (max. 8 na jedno pole, celkem 56) nebo dělové lodě (max. 6 na jedno pole, 42 celkem). Střelecká linie bombarduje primárně hlavní bitevní linii. Je bráněna vlastními křídly a dokud není prolomena vlastní hlavní linie nebo vlastní křídla nemá ztráty. Střelecká linie neničí jen hlavní linii, ale i další jednotky nepřítele a to v následujícím pořadí: Hlavní bitevní linie, Křídlo, Střelecká bitevní linie. Neničí ovšem poslední linii!!!

Poslední linii tvoří celkem 5 polí. Staví se do ní ponorky (max. 5 na jedno pole, celkem 25) nebo raketové lodě (max. 3 na jedno pole, celkem 15). Poslední linie útočí na dálku a ničí nejprve hlavní linii (první řadu) a následně křídla nepřítele.

Za liniemi pak jsou rozmístěny balonové lodě, které ničí poslední linii nepřítele, tedy ponorky a raketové lodě.

Proti balonovým lodím se nasazuje rychlý kolesový člun (obdoba gyr na souši). Má vyhrazena dvě pole za liniemi po max. 15 člunech na jedno pole. Tyto čluny ničí balonové lodě a rychlé kolesové čluny nepřítele.

Významnou novinkou je pak existence udržbářských lodí (obdoba doktorů a kuchařů na souši) , které udržují morálku a snižují poškození vlastních jednotek. Lodě jsou mimo bojiště.

Co se sestavy flotil týče, je potřeba se dívat i na rychlost jednotlivých plavidel, rychlost flotily se vždy odvíjí podle nejpomalejší lodě v sestavě. Rychlosti lodí jsou následující:

Plamenomet, beranidlo, parní beranidlo, balistová, katapultová loď a ponorka = 40
Dělová loď, raketová loď a udržbářská = 30
Balonová loď = 20
Rychlý kolesový člun = 60

Použijeme-li útoku na podporu flotily opravárenský lodě, což bude nutnost, celá flotila popluje max. rychlostí 30. Při užití balonových lodí, zpomalíme dokonce na 20. Při útoku bude tedy dobré rozdělit jednotky tak, aby první útočná vlna byla co nejrychlejší a ostatní plavidla se pak do bitvy připojila postupně, každopádně nejrychlejší útok bude rychlostí 40. Do válečné flotily by tedy měly být mimo dělové lodě včleněny v určitém počtu také katapultové, nebo balistové lodě, spolu s PB, křídly, ponorkami a rychlými kolesovými čluny by měli tvořit první vlnu útoku, za kterou by se přibližovala druhá, obsahující PB + dělovky a opravárenské lodě. Ve třetí vlně by pak měly být PB + balonové lodě. Útoky na velkou vzdálenost jsou tedy zcela k ničemu, bude vždy potřeba přesunout flotilu co nejblíže střetu, čím větší vzdálenost tím větší rozdíl v dojezdu jednotlivých vln a riziko, že opravárenské lodě nedorazí včas. Naopak dálkový útok s kompletní flotilou je neúnosně dlouhý a dává nepříteli výhodu reagovat.